reklama

Osm věci, které nám ve hrách prostě lezou na nervy - epizoda dvě

Druhé a finální pokračování "hejtovacího" deníčku!

Věci, které nám lezou na nervy

Věci, které nám lezou na nervy FOTO: GAMIFIQUE.cz

Poznámka šéfredaktora: Jak jste se možná dočetli v MINULÉ ČÁSTI, původně jsme chtěli druhou část našeho článku o zavrženíhodných herních trendech vydat v epizodním formátu ve čtyřech zpoplatněných DLC s měsíčním odstupem. Bohužel se našel jedinec, který se koupenou verzí této části pochlubil na torrentech, čímž nám překazil plány.

Poznáme, kdy jsme poraženi, a tak máváme bílou vlajkou a článek vám tu zpřístupňujeme celý. A našemu pirátovi sdělujeme: Vyhrál jsi bitvu, ale ne celou válku. Příště nasadíme Denuvo! 

#5: Nesmrtelní parťáci (aneb když je designer líný)

Poprvé v akci:Už v původních Baldur’s Gate nebyl zas takový problém své zesnulé společníky za menší poplatek oživit, ale teoreticky vzato byli smrtelní a bylo klidně možné je po smrti nechat u ledu. Ale… to byste Minscovi s Booem přeci neudělali, že ne?

Kde nám to nejvíc pilo krev: Heleďtese, my víme, že je to otrava, když musíte opakovat level pořád dokola, protože váš virtuální kolega leze nepřátelům před hlavně a hra po vás z nějakého důvodu chce, abyste ho udrželi naživu. A že je těžké neloadovat poslední save kdykoli, když vám ve Skyrimu umře Lydia (uznávám, upřímně mne překvapilo, že to umí). Právě tím ostatně Todd Howard ospravedlňuje nesmrtelné společníky ve Falloutu 4. A my to bereme, vážně je to na nic. Ale je asi ještě horší, když to ve druhé Mafii naperete kabrioletem ve stovce do zdi a Joe si na sedadle spolujezdce sedí, jako by se nechumelilo, zatímco vám bledne obrazovka.

Jak se na to musí: Jedno slovo: X-COM (takže vlastně spíš… jedno písmeno a jedno slovo? Nebo... čtyři písmena a pomlčka…?). Myslíte, že na přilnutí ke svým svěřencům potřebujete biowareské dialogy a propracovaný systém romancí? Jen to zkuste a uvidíte, jak budete plakat, až vám vašeho pečlivě vypiplaného geroje rozšmelcuje první muton.

Jasně, že koncept nesmrtelných parťáků má své důvody. Říkáme mu „líný level design“. Nesmrtelnost ostatních postav ve hře úplně likviduje imerzi a uvěřitelnost světa kolem vás, a co více, pořádnou část zodpovědnosti a následků vašich herních činů. Vždyť kouzlo výše zmíněného XCOMu pramení na devadesát procent jen z toho, že se stačí minout o jedno políčko, aby vám půlka jednotky natáhla bačkory – a to nadobro. Bez hrozby smrti se všechny tyhle emoce vytrácejí. Proč byste se také měli strachovat o Leilianu z Dragon Age, když jí po boji v nejhorším plácnete do inventáře obvaz a všechno bude zase v cajku?

#6: Nemožnost skákat (aneb když nám hra bere naši svobodu)   

První výskyt: Inu, první hrou, která na skákání založila celou svou hratelnost, byla arkádová klasika Donkey Kong z roku 1981, která defacto zažehla úspěch žánru plošinovek. Možná byste si mysleli, že bez skákání plošinovku nevyčarujete, ale ve skutečnosti se už ten Donkey Kong pořádně inspiroval u hry Space Panic, ve které jste k cíli lezli po žebřících – ale skákat jste nemohli. Takže… to jsme tu vlastně skončili dřív, než jsme vůbec pořádně začali. To hlavní ale je, že dodnes nechápeme, jak mohl Shepard zachránit celou galaxii, když nedokázal ani přelézt lavičku.

Kde nám to pije krev nejvíc: Když Geralta v prvním Zaklínači zastavil dvě stopy vysoký plůtek, dalo se to s přimhouřenýma očima ještě nějak přejít. Když ve druhém díle přeskakoval propasti pomocí kontextuálních příkazů, už jsme těma očima museli trochu koulet. Taky si nemůžeme odpustit myšlenku, o kolik lepší by už tak parádní Bastion mohl být, kdyby v něm šlo i skákat. Ale nejvíc to dáme sežrat Garretovi v novém Thiefovi, který je sice mrštný jako kočka, ale mimo vyznačená místa se od země prostě neodlepí.

Jak se na to musí: Podívejte, skákání ve hrách je velká věc. Nevěříte? Pche, akademikové herních studií a psychologie o jeho významu píší celé výzkumné práce! Věděli jste například, že hráči MMORPG během delšího cestování automaticky skáčou, ačkoli to na jejich rychlost nemá nejmenší vliv? Jasně, že věděli, děláte to přece taky! Ve hrách skáčeme, co to dá, a čím výš to jde, tím větší z toho máme radost! Vědci tvrdí, že skákání ve hrách je svého druhu vyjádření moci nad herním prostředím. Takže si, drazí vývojáři, pořádně koledujete, jestli nám to hodláte zakazovat.

#7: Klienti pro digitální distribuci (aneb když každý musí mít svůj Steam)

První výskyt: Když v roce 2003 vyšel Steam na světlo boží (jen napůl tu teď mluvíme o Gabeu Newellovi), neměli jsme ani nejmenší tušení, co za sodomu gomoru náš bude čekat o deset let později.

img-responsive

Steam | foto: Valve

Kde nám to nejvíc pije krev: GoG jsem měl upřímně mnohem raději bez přídomku Galaxy a ikonky na ploše, ale budiž. CD Projekt má před sebou ještě spoustu práce, než bude jeho klient alespoň z poloviny tak spolehlivý, ale vynahrazuje to snaživou komunitou, zdravým přístupem k DRM a zajímavým repertoárem her. Takže o titul Nejvíce nenáviděného klienta digitální distribuce se poperou Uplay (to fiasko s Watch Dogs vám prostě jen tak nezapomeneme) a Origin (už tak nějak z principu proto, že je od EA). Volte, jak je vám po chuti, ale jedna věc je jasná: absurditě snahy EA a Ubisoftu vybudovat si monopol na digitální distribuci výhradně svých titulů, který by se snad mohl měřit se Steamem, se může rovnat snad jen otrávenost všech hráčů, kteří se s tím musí potýkat.  

Jak se na to musí: Prostě Gabea Newella nechte, ať všechny ty Originy a Uplaye skoupí, ano? Bude to tak jednodušší pro všechny.

Jsem asi staromódní, ale stahovat si hry digitálně je pro mě jako kupovat si muziku na iTunes. Jasně, je to pohodlnější, rychlejší a levnější, ale je snad lepší pocit, než vycházet z obchodu s deskami s vinylem pod paží? Přeci nejsem jediný, kdo nostalgicky vzpomíná na onen posvátný rituál zakoupení nové hry: ten pocit, když krabici poprvé sevřete v ruce, to toužebné pročítání manuálů po cestě domů, zastrčení cédéčka do mechaniky… A dneska už jen klikáme na tlačítko OK a zadáváme čísla kreditek. A ze všech stran se na nás sypou season passy, DLC za předprodeje a humble bundly a člověk se ani nestihne divit, jak je možné, že už nemá ani na chleba.

#8 Nemožnost si ukládat uložené hry (aneb jak se v tom mám sakra vyznat??) 

První výskyt: Osobně jsem si toho poprvé všiml u prvního Mass Effectu (2007) a matně si vybavuji kamarádovi stížnosti na Dwarf Fortress, které tahle featurka taky chyběla (a která sice vypadá, že pamatuje prvního Prince, ale ve skutečnosti je z roku 2006). Určitě by se ale našly i mnohem starší kousky, které vás nenechaly každý save hezky pojmenovat.

Kde nám to nejvíc pije krev: Tohle prostě zabolí u každé hry, u které se z nějakého důvodu chcete/potřebujete vracet v čase. Třeba když vás zajímá, co by se asi změnilo, kdybyste se rozhodli jinak. Nebo když si chcete v úložišti označit bod hry, do kterého se třeba budete chtít v budoucnosti vracet… Nebo když během „velrybářské výpravy“ v prvním XCOMU (modří už vědí) zoufale loadujete jeden save za druhým, abyste našli ten moment, kdy jste odtamtud ještě měli šanci dostat svou partu živou a zdravou.

Jak se na to musí: Ehm… no… prostě… nás nechte pojmenovávat svoje sejvy?

Chci říct…. Je to vážně tak těžký? Kolik programátorů se na takovou věc musí asi delegovat?

No, nám se tedy hned dýchá mnohem lehčeji. Co myslíte vy? Souhlasíte s naším seznamem? Zkrátili byste ho, nebo byste dokonce ještě něco přidali? Dejte nám vědět v komentářích! Vždyť přeci není od věci se čas od času pořádně vyvztekat…

 
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

DISKUZE: Osm věci, které nám ve hrách prostě lezou na nervy - epizoda dvě

Vstupte do diskuze

Doporučujeme

Hry Češi nejvíce hrají na počítači či notebooku, nejčastěji se věnují hrám…

11.10.2017 16:38 Česká internetová společnost příliš neholduje herním konzolím. Z aktuálního výzkumu Nielsen…

V Marz Rising se postavíte neznámé hrozbě z cizí planety

29.09.2017 14:00 V poslední době je strategických her opravdu málo. Větší studia raději sahají po jiných žánrech,…

Za málo peněz hodně muziky? Sáhněte po nových bundlech plných zajímavých…

20.09.2017 15:20 Humble Bundle a Bundle Stars si připravili další zajímavé akce, díky nimž můžete získat pořádný…

Nový král RPG žánru? Divinity: Original Sin II aspiruje na nejlepší hru…

18.09.2017 17:12 Třetí Zaklínač sice stále zůstává nedostižen, Divinity: Original Sin II mu však dokonale konkuruje.…

Související:

reklama

Gamifique.cz je český herní web, který se zaměřuje na hry pro PC, PlayStation 3, PS4, Xbox 360, Xbox One, PS Vita, Wii U, 3DS, Android, iPhone a iPad. Internetový herní portál Gamifique.cz je určen všem hráčům a čtenářům se zájmem o recenze, novinky, preview, videorecenze i podcasty. Gamifique.cz také poskytuje rozsáhlou databázi her a pravidelně sleduje největší novinky na herním trhu, například série Dragon Age, World of Warcraft, Call of Duty, Battlefield, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, FIFA, Counter-Strike, Zaklínač, League of Legends, DOTA a další.